Pomocí radiouhlíkové datovací metody je možné datovat až 40 tisíc let staré vzorky. Ve výjimečných případech je dosah radiouhlíkového datování až přes 50 tisíc let, tyto výsledky jsou však již zatíženy značnými nejistotami a mohou se zde významně projevovat i některé systematické vlivy. Určení stáří je obtížné u vzorků s původem přibližně po roce 1620 AD. Vlivem kolísání aktivity 14C v životním prostředí nemá výsledek stanovení v takových vzorcích jednoznačnou interpretaci. Dostaneme několik intervalů možného stáří, z nichž nejmladší zasahuje až do 20. století (viz následující příklad). Tuto skutečnost nelze přliš ovlivnit ani zpřesněním výsledků analýzy 14C.
Příklad Laboratoří bylo stanoveno konvenční radiouhlíkové
stáří (aktivita 14C) vzorku 210 ± 35 let BP. S použitím
kalibrační křivky Uwsy98 (Stuiver, 1998) byly nalezeny tyto hlavní intervaly
kalibrovaného/kalendářního stáří, v letech AD: 1641 – 1686; 1730 – 1810;
1925 – 1954; s absolutními pravděpodobnostmi pro rozšířený interval nejistoty
stanovení na 95% hladině pravděpodobnosti: 28,7%; 44,8%; 18,1%.
Pravděpodobnost, že se stáří vzorku nachází mimo uvedené intervaly je tudíž
přibližně 8,4% (tj. doplňkem do 100%). Rozpad na tři dílčí intervaly je zřejmý
z obr. 6, kde průmětem konvenčního radiouhlíkového stáří na
kalibrační křivku získáme několik možných intervalů se srovnatelnými mírami
pravděpodobnosti (s dobře patrnými několika píky hustot pravděpodobnosti
na vodorovné ose). Zlepšení finální interpretace může být dosaženo pouze
s použitím dalších doprovodných údajů, které mohou například vyloučit
původ vzorků ve dvacátém století.
Obr. 6 Průmět výsledku stanovení konvenčního radiouhlíkového stáří spolu s nejistotou stanovení (odpovídající pravděpodobnosti přibližně 68%) na kalibrační křivku Uwsy98 (přibližně v diagonále diagramu). Na vodorovné ose, ke které je přidružena hustota pravděpodobnosti stáří vzorku, jsou dobře patrné tři hlavní píky. Výsledná absolutní pravděpodobnost daného intervalu odpovídá ploše píku hustoty pravděpodobnosti vymezeného časového intervalu násobené koeficientem 0,95 pro interval dvě sigma [1] interpretace výsledků stanovení.  [1] Sigma (s), tzv. směrodatná odchylka, s2 je rozptyl daného rozdělení (Rektorys, 1973; Anděl, 1985). |
Úvod >