CRL‎ > ‎

Hlavní zásady

Důležitou součástí datovaní vzorku jsou vstupní informace o místě jeho původu, okolním prostředí a podmínkách uložení. V případě skupinového odběru by měl být každý vzorek jednoznačně identifikovatelný.

Samozřejmou podmínkou radiouhlíkové datovací metody je dostatečné množství datovatelné formy 14C ve vzorku. Přibližné minimální potřebné hmotnosti vzorků jsou uvedena v tabulce 1.

Po odběru by neměl být vzorek dodatečně kontaminován. Snažíme se proto vyvarovat kontaktu vzorku s organickými látkami (lepidla, konzervační a impregnační přípravky, maziva, srst domácích zvířat, vlasy, papír). Vzorky je vhodné skladovat v plastových sáčcích a nikoliv papírových.

Čím je vzorek menší, tím je citlivější na dodatečnou kontaminaci.

Malé vzorky uchopujeme raději do kleští, pinzet, případně přes plastový sáček.

Pokud již v minulosti došlo ke kontaminaci vzorku, (například konzervačními přípravky) je nezbytné tuto skutečnost konzultovat s datovací laboratoří.

Odebrané mokré vzorky je nejvhodnější zamrazit v plastovém sáčku (obvykle postačuje čistý mrazicí prostor v běžné ledničce).

Popisky vzorků umisťujeme na vnější povrch sáčků, nikoliv přímo na vzorky.

Pokud jsou vzorky zasílány poštou v rámci ČR, běžná doba mezi odesláním a přijetím činí několik dnů. Tato doba je přijatelná i pro zasílání vzorků mokrých. V průběhu několikadenního rozmražení ještě nedochází k významnému ovlivnění u běžných typů vzorků.

Mezi nejčastěji datované typy vzorků patří dřevo, zuhelnatělé dřevo (tzv. „uhlíky“) a kosti. Jiné typy vzorků (např. kůže, papír, textilie, schránky měkkýšů, huminové kyseliny) je zapotřebí předběžně konzultovat s laboratoří.

Pro zadání vzorku k radiouhlíkovému datování je nezbytné předat laboratoři rovněž řádně vyplněný zadávací formulář a objednávku.

Výsledky radiouhlíkového datování laboratoř expeduje spolu s protokolem, obsahujícím popis postupů předúpravy a zpracování vzorků a interpretaci výsledku stanovení 14C. Přílohou k protokolu je podrobný výpis hlavních a vedlejších intervalů kalibrovaného stáří s přiřazenými mírami absolutních pravděpodobností a kalibračním diagramem.

Výsledky stanovení aktivity 14C v datovatelné chemické formě jsou uváděny v letech BP (vztaženo na rok 1950) spolu s kombinovanou nejistotou stanovení. Interpretace výsledků stanovení, tj. určení kalibrovaného/kalendářního stáří vzorku, se uvádí jako interval let BC (před n.l.) nebo AD (n.l.). Relace mezi konvenčním radiouhlíkovým stářím vzorku a stářím kalibrovaným je pouze přibližná vlivem kolísání aktivity 14C v přírodě.

Obvyklá doba mezi převzetím vzorku laboratoří a odesláním výsledků činí přibližně tři až čtyři měsíce. 

Comments