Samozřejmou
podmínkou radiouhlíkového datování je dostatečné množství datovatelné chemické formy
uhlíku ve vzorku. Tabulka 1 uvádí
přibližná minimální a optimální množství vzorků organického původu pro
radiouhlíkové datování s využitím AMS analýzy. V závislosti na
vlastnostech vzorku však může být obsah datovatelné formy uhlíku značně
odlišný.
Tabulka 1: Orientační
minimální a optimální množství vybraných typů vzorků organického původu pro
radiouhlíkové datování, aktualizováno dle poznatků laboratoře. Hmotnosti
jsou uvedeny pro vzorky v dobrém stavu.
Typ vzorku
|
Minimální (mg)
|
Optimální (mg)
|
| dřevo1 |
15 |
50 |
uhlíky (zuhelnatělé dřevo) a jiné organické látky
|
5 |
20 |
| uhličitany |
50 |
150 |
| papír |
15 |
25 |
kosti2
|
500 |
1000 |
slonovina
|
20 |
100 |
| rašelina3 |
20 |
200 |
kůže, rohovina, hedvábí, vlasy, vlněné textílie
|
15 |
30
|
1 Pokud
je dřevo částečně ztrouchnivělé, minimální hmotnost se značně zvyšuje. Pokud je ztrouchnivělé dřevo nasáklé vodou, kterou lze "ždímat", je potřebná hmotnost vzorku minimálně 1 g.
|
2 V tomto případě je minimální potřebné množství vzorku značně pohyblivé a záleží značně
na podmínkách depozice vzorku. Kosti s nízkým obsahem kolagenu (pod 1 %) jsou
nedatovatelné (Wood, 2010) .
|
3 Doporučujeme odebrat konkrétní kousek rostliny, například semínko.
|
Pro datování
s použitím metody LSC (pouze vzorky dřeva a uhlíků) jsou odpovídající
hmotnosti přibližně o tři řády větší. Minimální hmotnosti vzorků kostí pro LSC
metodu jsou přibližně 70 g, platí pouze pro vzorky dobré kvality. Datování
vzorků kostí o nízké kvalitě pomocí radiometrické metody nelze doporučit. | 
