Naše radiouhlíková laboratoř s mezinárodním kódem CRL je provozována společným úsilím Ústavu jaderné fyziky, AV ČR v.v.i. a Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. Pracoviště je vybaveno nízkopozaďovými kapalinovými scintilačními spektrometry Quantulus 1220 a TriCarb 3170. Vzorky pro radiouhlíkové datování jsou po předúpravě a isolaci datovatelné formy uhlíku spalovány a vzniklý CO2 je přečišťován. Poté je z oxidu uhličitého syntetizován benzen (přes Li2C2, hydrolýzou pak C2H2 a katalytickou trimerizací C6H6) na základě postupu popsaného (Gupta&Polach, 1985).

Quantullus 1220

Pro kalibrační účely je používána „sekundární“ kyselina šťavelová HOX II NIST (dříve NBS), č. CRM 4990C (Schneider, 1995). Jako slepý vzorek je používán komerčně dostupný benzen fy. Sigma-Aldrich, č.154628-1L, 99+%, spectrophotometric grade.

Naměřená data jsou statisticky vyhodnocena a opravena na příspěvek od slepého vzorku a na vliv zhášení. Výsledná aktivita ¹⁴C je vyjádřena jako „konvenční radiouhlíkové stáří“ dle Stuiver-Polachovy konvence (Stuiver&Polach, 1977), spolu s kombinovanou nejistotou stanovení se uvádí v letech BP.

V závislosti na původu vzorku je pro interpretaci aktivity (převod na stáří kalibrované) používána zejména kalibrační křivka IntCal09 (Reimer et al., 2009). Výsledné kalibrované stáří vzorku je uváděno jako interval let BC nebo AD spolu s odpovídající mírou absolutní pravděpodobnosti.